Památný strom LÍPA VELKOLISTÁ

Mohutný strom rostoucí v části obce Nová Červená Voda ve fází známé senescence (z mrtvých vstání), kdy se z původní koruny dochovala pouze jedna kosterní větev, která tvoří asi 1/3 současného objemu koruny. Zbývající 2/3 tvoří druhotné výhony různého stáří. Rozsáhlá otevřená dutina, zasahující celý kmen i původní kosterní větev nemá na zdravotní stav negativní vliv. Strom kvete i plodí, je hustě olistěný. Jedná se o největší známý strom svého druhu v regionu. Větší obvod (690cm) má památný strom ,,Lípa na kolonádě'' v Jeseníku-Lázních, který však patří k druhu lípa srdčitá.

Druh: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos SCOP.) 
Obvod kmene ve výšce 130cm: 675cm
Výška stromu: 21m
Výška koruny: 17m
Šířka koruny: 10m
Ochranné pásmo: kruh o poloměru 22m
Odhadované stáří: 350-450let
Vyhlášen v roce: 2004

Sedm skal

Stará Červená Voda na Jesenicku leží na úpatí Sokolího hřbetu, který náleží k Rychlebským horám. Největší skalní útvar v obci, který se jmenuje Sedm skal, však patří spíš do Žulovské pahorkatiny.
Členitá pahorkatina se skládá ze žuly a granodioritů. Ve středním pleistocénu byla pokrytá pevninským ledovcem. Právě ledovec sem zanesl mohutné balvany, a to dokonce nejen z tuzemska, ale i ze zámoří – některé pocházející až z daleké Skandinávie. Skály sou tvořeny jednou z nejtvrdších hornin – granitem, jsou ohlazené jako bochníky chleba. Skalní hradba je opravdu mohutná, dosahuje výšky asi osmi metrů. 

Tančírna v Račím údolí

Tančírna v Račím údolí, dříve Georgshalle, je secesní restaurace s tanečním sálem, která se nachází v Račím údolí u Javorníka v Rychlebských horách. 

Rychlebské stezky

V okolí Staré Červené Vody vedou trasy unikátních trailových stezek pro milovníky horských kol. 

Vlastivědné muzeum a Vodní tvrz Jeseník

V současné době jsou ve vodní tvrzi instalovány tři stálé expozice. První je věnována historii jesenického regionu od pravěku, dokladům hornictví, kamenictví a vápenictví a také lázeňství. Druhou stálou expozicí je rozsáhlá expozice geologie a mineralogie Jesenicka. Třetí stálou expozicí je expozice fauny a flory Jesenicka. Muzejní sbírky jsou pod vedením samostatných odborných pracovníků rozděleny také do tří částí : společenskovědní, geologické a biologické. Navíc jsou v muzeu dva prostory pro příležitostné výstavy, přednášky nebo komorní koncerty.

Priessnitzovy léčebné lázně, Jeseník

Jsou nejstarší vodoléčebné lázně na světě. Za svou existenci a proslulost vděčí geniálnímu rodákovi Vincenci Priessnitzovi (1799 – 1851).

Vy teď máte možnost vyzkoušet sílu léčivé vody přímo v  areálu lázní v nově vybudovaném, veřejnosti volně přístupném balneo parku.

Zámek Jánský Vrch, Javorník

Milovníci historie mohou navštívit zámek Jánský Vrch v Javorníku. Národní kulturní památka zámek Jánský Vrch se nachází v nejsevernějším výběžku olomouckého kraje při hranicích s Polskem.Vypíná se na skalnatém kopci nad městem a tvoří přirozenou dominantu Javorníku i celé rovině v okolí polských měst Paczkowa, Otmuchowa a Nisy.
Historie zámku je spojena biskupstvím v polské Vratislavi, které objekt a s ním i celé Jesenicko vlastnilo od roku 1348.

Zlatorudné mlýny, Zlaté Hory

Zlatorudné mlýny je středověké hornické muzeum, vybudované ve volné přírodě na řece Olešnici u obce Zlaté Hory v Údolí ztracených štol. Návštěvníci zde mají možnost zhlédnout zlatokopecké sruby, plně funkční repliky zlatorudných vodních mlýnů ze 14. století včetně stoupy na drcení zlaté rudy a další nástroje používané při těžbě zlata. Zájemci si mohou ve skanzenu zapůjčit rýžovací pánve a přímo na místě si vyzkoušet rýžování zlata. Územím prochází naučná stezka Údolí ztracených štol.

Mechové jezírko, Rejvíz

Národní přírodní rezervace Rejvíz se nachází v severovýchodní části Jeseníků, mezi městy Jeseníkem a Zlatými Horami. Tato část krajiny je naprosto odlišná od okolní krajiny specifickou flórou i faunou. Veřejnosti jsou nejatraktivnější místa zpřístupněna naučnou stezkou až k velkému mechovému jezírku.

Jeskyně Na Pomezí, Lipová-Lázně

Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky.

Celková délka jeskynního systému je asi 1870 metrů, délka turistické trasy činí 390 m s dobou prohlídky 45 minut. Průměrná teplota v jeskyních je 7-8 °C, vlhkost ovzduší 99 %. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území (dnes národní přírodní památka).

Trasa je s průvodcem.

Jeskyně Na Špičáku, Písečná

Jeskyně Na Špičáku se řadí k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let). Vývoj krasových prostor byl výrazně ovlivněn tavnými vodami ledovce, které daly jeskyni konečnou podobu a chodbám charakteristický srdcovitý profil. 220 metrů dlouhá prohlídková trasa je bezbariérová.